Mentální přístup je klíčovým faktorem, který významně ovlivňuje výkon sportovců.
Může být buď fixní, nebo růstový, a volba mezi těmito dvěma přístupy má zásadní dopad na schopnost sportovce udržet motivaci, zvládat tlak, překonávat chyby a podávat konzistentní výkony. V tomto článku se podíváme na rozdíly mezi těmito dvěma přístupy, jejich vliv na sportovní výkon a jak mohou sportovci využít růstového myšlení k dosažení svých cílů.
Fixní myšlení
Fixní myšlení se zakládá na přesvědčení, že schopnosti jsou vrozené a neměnné. Sportovci s fixním myšlením se často vyhýbají novým výzvám a situacím, které by mohly ohrozit jejich sebevědomí i sebedůvěru. Drží se svého statu quo, protože selhání vnímají jako hrozbu. Typické výroky těchto sportovců zahrnují: „Já jsem prostě takový.“, „Na tohle nemám talent.“ nebo „Já jsem cholerik.“. Fixní myšlení vede k obavám z neúspěchu a nedostatku snahy překonávat vlastní limity.
Růstové myšlení
Růstové myšlení je naopak klíčem k úspěchu. Zaměřuje se na proces učení, zlepšování a přijímání výzev jako příležitostí k růstu. Sportovci s růstovým myšlením věří, že schopnosti, včetně mentálních, lze rozvíjet prostřednictvím úsilí a času. Typickým slovem pro růstový přístup je „zatím“. Například: „Zatím jsem to nezvládl.“. Tento přístup podporuje časté vystupování z komfortní zóny, což posiluje vůli a připravuje sportovce na obtížné situace.
Dopad na sportovní výkon
To, jaký přístup si sportovec zvolí, ovlivňuje jeho výkon zejména ve zvládání chyb, překonávání překážek a podávání konzistentních výkonů. Zatímco fixní myšlení se děsí chyb a neúspěchů, růstové je vítá jako příležitost k učení a zlepšení. I když růstové myšlení neznamená, že se staneme okamžitě nejlepšími, umožňuje nám neustále se posouvat kupředu a dosahovat stále vyšších cílů.
Příklad: Roger Federer
Roger Federer je dokonalým příkladem toho, jak může změna mentálního přístupu ovlivnit sportovní kariéru. Na začátku své kariéry byl Federer známý svým cholerickým chováním, které negativně ovlivňovalo jeho výkon. Uvědomil si, že jeho cholerické výbuchy jsou překážkou k úspěchu, a začal pracovat na svém mentálním přístupu. Naučil se zvládat své emoce a přijímat neúspěchy jako součást procesu učení. Tento posun k růstovému myšlení mu umožnil být trpělivější, vyrovnanější a soustředěnější na své cíle. Díky této změně se Federer stal jedním z nejvyrovnanějších hráčů na okruhu. Jeho schopnost zůstat klidný pod tlakem mu pomohla vyhrát mnoho zápasů a prodloužit svou kariéru.
Federerův příběh ukazuje, že mentální přístup je stejně důležitý jako fyzická příprava a technické dovednosti.
Závěr
Volba mentálního přístupu zásadně ovlivňuje schopnost sportovce zvládat chyby, překonávat překážky a podávat konzistentní výkony. Zatímco fixní myšlení nás omezuje a děsí chybami, růstové myšlení nám umožňuje vidět výzvy jako příležitosti k růstu. Všichni, kdo se naučí přijmout růstové myšlení a využívat ho k dosažení svých cílů, mají mnohem větší šanci na úspěch. Je tedy důležité, aby sportovci aktivně pracovali na rozvíjení svého mentálního přístupu a využili růstové myšlení jako nástroj k dosažení svého plného potenciálu.
Přeji vám hodně štěstí na cestě k růstovému přístupu. Pokud máte zájem o osobní konzultaci na toto či jiné téma, neváhejte si zarezervovat úvodní schůzku zdarma.